Saue (Saue linn)
Oblast Saue byla pravděpodobně poměrně hustě osídlena již v době prehistorické. Zdejší vesnice byly podle prvních historických pramenů součástí souručenství Vomentaga. Samotné Saue je poprvé zmíněno v roce 1548 jako vesnice Sawne.
Panské sídlo Saue, které se stalo jádrem budoucího města, se v listinách objevuje poprvé v roce 1639 jako Klein-Sauss, tedy Malé Sausti, vedlejší statek panského sídla Sausti. Sídlo bylo v majetku rodiny Scharenbergů, kteří panství obdrželi roku 1629 za zásluhy od švédského krále Gustava II. Adolfa a kteří prosluli též podporou duchovního a kulturního života v oblasti. Tehdejší sauský panský statek se nacházel přibližně půl kilometru západně od současného zámku.
Panství Saue změnilo ještě během 17. století několikrát majitele a nakonec skončilo v majetku koruny a bylo nadále pachtováno. Vesnice Saue podle historických pramenů v té době téměř zanikla, vládci panství museli najímat pro práci na polích dělníky odjinud. Ke konci 17. století se sice podařilo vesnici opět oživit, ale již začátkem 18. století ji opět zpustošila Severní válka a s ní souvisící morová epidemie, která zahubila čtyři pětiny obyvatel. Roku 1712 žilo ve vesnici jen 17 lidí v šesti usedlostech. Již roku 1725 je však zaznamenáno 48 obyvatel, 1756 74 (z toho 36 dětí). Sčítání lidu 1782 uvádí 122 nevolníků (61 mužů a 61 žen) a 19 svobodníků (13 mužů a 6 žen).
Roku 1774 koupil sauské panství major Friedrich Hermann von Fersen, který se pustil do rozsáhlé přestavby sídla, zahrnující též postavení zcela nové budovy zámku východně od dosavadního statku. Roku 1786 byly práce dokončeny a sídlo obdrželo nové jméno Friedrichshof na počest svého majitele, přestavba však pohltila všechny Fersenovy prostředky, takže musel roku 1792 panství nejprve propachtovat a 1808 nakonec prodat sackému pánu hraběti Carlu Friedrichovi von Rehbinderovi, jehož rodina je držela až do roku 1852.
Ve druhé polovině 19. století růst Saue velmi urychlila železnice. Roku 1870 byla otevřena dráha Gatčina-Tallinn-Paldiski; mezi Tallinnem a Paldiski byly stanice zprvu jen v Klooze a v Keile, avšak již roku 1872 přibyly na trasu nové stanice Niitvälja a Saue (Friedrichof).
Ve 20. letech 20. století začalo v Saue na volných pozemcích v blízkosti vesnice a statku vznikat zahradní předměstí Tallinnu. Roku 1960 bylo Saue připojeno k Tallinnu jako nová městská část, která v roce 1973 získala status městysu, ovšem stále v rámci hlavního města Tallinnu. Roku 1993 získalo Saue status města, které se roku 1994 od Tallinnu osamostatnilo.
Mapa - Saue (Saue linn)
Mapa
Státní území - Estonsko
Estonská vlajka |
Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci hovořící estonštinou – třetím nejrozšířenějším uralským jazykem blízkým finštině. Estonsky hovoří v této zemi 85 % obyvatel, i když Estonci tvoří pouze 70 % obyvatelstva. Od sovětské okupace v zemi žije též početná ruská menšina. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl potravinářský a dřevozpracující založené na rozvinutém zemědělství, lesnictví a rybolovu. Hlavními obchodními partnery jsou Finsko, Švédsko a Lotyšsko, přičemž podíl dalších zemí Evropské unie na zahraničním obchodu stále roste.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
ET | Estonština (Estonian language) |
RU | Ruština (Russian language) |